Zatím sedíme v kuchyni ve Vecově bytě v centru Bratislavy. Mluvíme pozvolna a z televize celou dobu hraje dechovka. Lidi různého věku a pohlaví v krojích divokých barev tancují a smějí se na sebe i přímo do kamer. Rok výroby 2008. "Lepší tohle než nějaké kokotiny," pronese Vec.
V rohu místnosti je koš z půlky plný sešlapaných pet lahví a nad ním instrukce, jak třídit umělou hmotu. Vec nám nabízí čaj. Snaží se být příjemný, ale pohled mu chtě nechtě pořád sklouzává k televizní obrazovce a ta má i v případě mnohoslovného rapera tendenci vypínat řečová centra.
Kdo je Vec?Vl. jménem Jiří Weltz, původem ze Zlatých Moravců V roce 1992 založil společně s Midim první slovenskou hiphopovou kapelu Trosky. O pět let později podepsali smlouvu na vydání alba. Deska Tozmemi se stala klíčovou pro celý slovenský hip hop. Vec tu napsal všechnu hudbu i texty. Po rozpuštění Trosek se umělecky ozval až v roce 2005, kdy pod svým jménem vydal kritikou a publikem přijaté album Dobré ráno s úspěšným singlem Na horách. Letos se Vec vrací s opět povedenou deskou Funkčný veterán, která zaujme už propracovaným obalem. Pokřtí ji na koncertě s Public Enemy 30.5. v Praze na Výstavišti. |
Sice jsme přijeli s hodinovým zpožděním, ale jsme tu prostě brzo. "Normálně vstávám tak v jednu," povzdechne si trochu rozmrzele Vec. "Teď kolem alba je ale dost stresů. Promo aktivity jsou takový nutný zlo, který je třeba absolvovat. Ale to dělám pro sebe. Je toho hromada, vstávám... no i před jedenáctou. Ale na druhou stranu nechodím spát před třetí."
A my jsme sem přijeli dělat nutné zlo. Stíhat Vece - rapera s nejtrefnějšími a nejlépe vypointovanými rýmy široko daleko, hudebního producenta, co dokáže mít i dnes vlastní aktuální zvuk, a jednoho z nejšikovnějších dýdžejů široko daleko - celý den po Bratislavě.
"Buď dělám hudbu, nebo hraju hry, sportuju, nebo se někde flákám. Možností je hodně," shrnuje svůj běžný každodenní program Vec. Jedenáct let poté, co jako mladý nezkušený kluk z maloměsta Zlaté Moravce podepsal svou první smlouvu s labelem, si může dovolit hrát celý den basket na hřišti vedle baráku nebo Medal of Honour na Xboxu a pak prostě jít s kámošem na pivo a vrátit se kdovíkdy.
Nežije v kdovíjakém luxusu, ale žije se mu evidentně dobře. Teprve vzpomínky na úplné začátky, kdy to takhle vůbec nebylo, Vece konečně trochu rozmluví. "Plány byly úplně jiné. Myslel jsem si, že budu žít normálně - běžný život běžného člověka. Že ve třiadvaceti budu mít dvě děti a normální práci," směje se a na rapový pravěk v první slovenské hiphopové kapele Trosky dnes vzpomíná s pořádnými emocemi.
"Dostal jsem šanci. Koupili jsme si s Midim gramce a ta hudba nás bavila. Ponořili jsme se do ní a nepomysleli na to, že bychom mohli být nějak slavný. Ani jsem o ničem takovém nesnil, neměl jsem takové ambice, že bychom s tím mohli prorazit. Když zazvonil telefon a na druhém konci byl člověk ze Sony, tak jsme byli totálně šťastný a zaskočený jak hovado."
Mladý kluk, co neměl na práci nic lepšího než vysedávat ve Zlatých Moravcích na zastávce a každý večer se tři hodiny učit oposloucháváním starých nahrávek skrečovat, rapovat a skládat vlastní hudbu, si nemohl přát lepší začátek.
Celý čtyřstránkový článek o výjezdu za Vecem si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu Filter, které vychází 6. května 2008.
