Jenže Zuzana Smatanová je také jenom člověk z masa a kostí. Má své problémy, trápení a fakt, že v poslední době nechrlí desky jednu za druhou a naopak je vydává s pěti- až sedmiletým rozestupem, může mít svůj důvod i v jejím psychickém rozpoložení a stavech, kterými si v minulých letech prošla. Syndrom vyhoření se proměnil v těžké deprese, kvůli kterým se dostala až na samý okraj svého bytí.

Album "Rozprávač" tak vypraví příběh, ve kterém se protagonistka hrabe z úplného bahna a hlavně přijde k poznání, že požádat o pomoc není žádnou prohrou. Skladby "Živá voda" a "Čierna krajina" tak jsou plné pláče, temnoty, hledání sebe sama. Vážnost tématu v "Musím poliať kvety" odlehčí alespoň pískání a drobný úsměv na závěr songu. Člověk se při poslechu těchto písní ocitá v nekonečném podzimu, v místnosti, kde jsou zamlžená okna, nefunguje elektřina a všechno je hodně rozjímavé a temné.

Po chvíli si však přetáhne přes dlaň rukáv svetru, otře skla oken a najednou i přívod elektrické energie se obnoví. Rozezní se křehké a krásné skladby "Jablone" a "December", přesně tak jemné, jaké jsou Zuzaniny tahy štětcem v kresbách. Rytmická "Sľub, že prežijem" je odrazem od úplného dna k lepším zítřkům, které ukazují sympaticky taneční pecky "Gravitácia" a filmová "Tajomstvo".

Z úplně jiného ranku je pak "Kvetena". V podstatě demo, které nakonec nebylo nijak dál upraveno a tvoří kontrast k vymazleným a produkčně vypiplaným songům. Syrová věc, která podle všeho výborně posloužila jako poslední song zmiňovaného výročního koncertu a má svoji výpovědní hodnotu.

Trochu otázkou je smysl druhého CD, kterým je výběr největších hitů. Předcházející kompilace "Momenty" vyšla před deseti lety, ale od té doby Smatanová vydala pouze silnou studiovku "Echo", která se zde takřka neznatelně připomíná hned v otvíráku "Rozprávač (o havranovi)" a pak hned pěti kousky na druhém disku. Možná má být tento nosič jakousi připomínkou, že Smatanová dřív skládala hlavně pozitivní kytarové songy. A taky může být rozháněčem chmur, které na posluchače při poslechu základní desítky písní mohou sednout.

Každopádně hlavní poselství čerstvé desky je jasné: nebát se řešit své psychické problémy. Deprese nejsou na člověku zvenčí nijak vidět, zevnitř však působí jako rakovina mysli. Ve společnosti je stále zakořeněný mýtus, že psychiatr rovná se blázen a dostat se do blázince znamená konec světa. Umět si přiznat, že mám psychické problémy, prostě takovým koncem není. A když to dokáže i slavná osobnost, jakou Smatanová na Slovensku je, je to důkaz, že to není žádnou slabostí. Nižší hodnocení si tak "Rozprávač" odnáší pouze z toho důvodu, že recenzent se z důvodu své povahy bude raději vracet k veselejším skladbám z autorčina repertoáru, které jsou na druhém cédéčku.