shop.musicserver.cz
Jan Burian - Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II.

Jan Burian je prostě slušnej člověk. Kniha "Z deníku potulného písničkáře II." budiž důkazem

Vydáno: 10.04.2022 09:00 v sekci Recenze - Honza Průša | foto: Archiv Jana Buriana

Není snadné hledat trefná slova popisující Jana Buriana a nespadnout přitom do patosu. Protože působí jako slušnej člověk. Nesmírně pracovitej, tvořivej, hledající podstatu problému a nesnášející umělost nebo povrchnost. Jeho sbírka toho, co nezapomněl, to podtrhuje, a to nesmírně čtivým a zábavným způsobem.

9/10

Jan Burian - Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II.

Vydáno: 16.3.2022
Celkový čas: 371 stran

Vydavatel: Galén

Jan Burian v posledních letech bilancuje. Částečně i díky covidové době měl čas na to pročíst deníky své matky a její život převést do knihy "Protančit život". Stihl vydat sbírku všech svých písňových textů a ty songy zároveň i nově nahrát (jde o "Zpívající knihu" a její recenzi tu najdete brzy). A taky uspořádal své vzpomínky do dvou publikací, které pojmenoval "Co jsem nezapomněl" s podtitulem "Z deníku potulného písničkáře". Letošní dvojka popisuje jeho život od roku 1991 do současnosti.

Už první díl, který vyšel v nakladatelství Galén v loňském roce, byl svěžím a na nic si nehrajícím pohledem do života tohoto umělce. Shrnoval tu smutnější a komplikovanější dobu, život v socialistickém Československu a pro mne (jsem ročník 1976) představoval z naprosté většiny popis událostí a Burianových aktivit, o nichž jsem buď vůbec nic nevěděl anebo jen slyšel z doslechu.

Oproti tomu část druhá z velké části přináší vzpomínky na knihy, desky, koncerty nebo televizní pořady, které jsem už sám sledoval v době, kdy byly aktuální, což přináší úplně jiný čtenářský zážitek. Člověk se najednou dostává i do svých vzpomínek, často má pocit, že už to někde četl, a brzy mu dojde, že nejde o pocit, ale třeba o fejeton, který zná z novin nebo internetu. A jo, je to čistě subjektivní zážitek, ale četba je díky tomu o dost jiná (tím neříkám, že lepší, nebo horší).

Život tohohle pražského rodáka je nesmírně bohatý a naplněný. Komunistické Československo ho naučilo, že nic nedostane zadarmo. V té době, kterou shrnuje první díl publikace, musel často vyvinout velké úsilí, aby mohl dělat to, co ho bavilo, aby se mohl věnovat tvůrčí činnosti. A on to dokázal bez pokřivení páteře, leckdy ne úplně snadno a s nohama otlučenýma od klacků, které mu pod ně příliš aktivní přisluhovači režimu házeli.

Byla to i velká zkouška jeho charakteru, v které skvěle obstál. Jan Burian je prostě slušnej člověk. A v důsledku všech těch překonaných svinstev minulého režimu se stal houževnatým, často možná tvrdohlavým a hlavně rovným a upřímným, i když jo, ono to v něm určitě bylo i přirozeně. A přesně takhle přistupuje ke svým vzpomínkám.

Ty jsou tu zpracované formou jakési koláže. Text je protkán autorovými zápisky z deníků, fejetony, ukázkami z knih nebo propagačních materiálů k deskám či televizním pořadům. Nechybějí ani písňové texty a vše doplňují i výňatky z dobových recenzí, také fotografická příloha a v závěru podrobný rejstřík a všechny disko-, biblio- a další -grafie.

Tato forma je nesmírně čtivá, oproti běžnému vyprávění nabízí mnohem plastičtější obraz té které události a pohledy z více stran. Čtenář je nenásilně vtažen do vzpomínek, ale fakt velmi silně, takže máte najednou potřebu připomenout si ty desky a nahrávky, televizní pořady i publikace, o nichž se tu píše.

V důsledku toho jsem v průběhu četby pořád někam odskakoval. Poslechl jsem zase téměř kompletní Burianovu diskografii v čele s mým nejoblíbenějším albem "Muži jsou křehcí" (škoda že zatím stále není na streamovacích službách). Listoval jsem znovu jeho cestopisy i sbírkami fejetonů. A taky jsem se vrátil k repríze "Burianova dne žen" (který je stále dostupný na iVysílání).

Právě u jeho sledování mi došlo, o jak nadčasový přístup tu jde. Když jsem se na ten pořad díval v premiéře před čtrnácti lety, měl jsem pocit, že je Burian příliš konfrontační, zbytečně rejpavej a snaží se ty leckdy mnohem křehčí ženy, než se dle jejich masky zdá, nepatřičně rozhodit. S tímto pocitem jsem si to teď pouštěl, a ono je najednou všechno jinak.

Dnešním pohledem už chápu, že nešlo o to své hosty dostat na kolena. Cílem bylo dostat se jim pod kůži, sundat jim tu věčnou masku a nechat je se nad sebou (dost možná že vůbec poprvé) zamyslet trochu jinak. Kriticky, bez růžovejch brejlí a poctivě - tak jak to vlastně dělá Jan Burian sám se sebou neustále - si odpovědět na otázky typu: "Zvážila jsem dobře všechny důsledky, když jsem šla pracovat do pornoprůmyslu? A nebude to v něčem těžké pro moje děti?" (Žaneta Rosenberg) nebo: "Co vede vzdělanou ženu, která vystudovala filozofickou fakultu, k tomu zpívat prázdné kýče?" (Lucie Vondráčková). Vlastně tu šlo o to, aby ty ženy alespoň připustily, že tu takové otázky jsou, a poctivě a bez přetvářky či jejich přehlížení se k nim postavily.

A taková je Burianova podstata a přirozenost, a tedy logicky i celá tato kniha. Je to hloubavý a po poznání toužící člověk. Chce přijít věcem na kloub, chce jim rozumět. Mnohem víc ho zajímá otázka Proč? než Co? Jako cestovatel a průvodce se na své expedice připravuje i několik let, sbírá podklady, fakta, hledá spřízněné kontakty. Zajímá ho život jako takový a právě díky tomu dokáže i svůj život jako takový poutavě přiblížit čtenářům.

Je na sebe náročný a stejně náročný je i na své okolí. Znovu se nebojí otevírat témata nepříjemná, divná, role, v nichž se necítil dobře. Stejně tak se nebojí kritizovat to, co považuje za špatné, a každou svou kritiku si umí vyargumentovat.

Opakovaně třeba zmiňuje veřejnoprávní média, která by si představoval méně komerční. Ale tady se se situací v nich vlastně smiřuje a jen popisuje důvody, proč nemůžou fungovat tak, jak by dle jeho vidění světa fungovat měla. "Pravidelně se snaží dosazovat do televizní rady své lidi, i když třeba někteří z nich veřejně vyjadřují názor, že by měla být Česká televize zprivatizována nebo úplně zrušena," píše tu třeba o našich poslancích, ale kritizuje i ta veřejnoprávní média. Pro jejich honění se za sledovaností, nejasnou dramaturgii kanálu ČT Art a nahrazování kvalitního, neobvyklého a osobitého obsahu tím oblíbeným či podbízivým.

Také se vrací k absurdním a ne úplně příjemným zážitkům. Třeba k tomu z politické debaty s odborovým předákem a agentem StB Richardem Falbrem ("To bych se musel zeptat, jak je možné, že se pan Falbr jako vylustrovaný agent StB nestydí takovou funkci přijmout."). Nebo k situaci, při níž - řekl bych s Cimrmanem - došlo od Miroslava Horníčka k veřejnému a nefér šrapnelu o E. F. Burianovi.

Jindy připomíná hrůzy, které do mediálního prostoru chrlilo, namísto dobré nálady, vydavatelství Carmen. Ale také velmi kriticky hodnotí své fotografické umění. A takhle bych tu mohl pokračovat ještě mnoho dalších odstavců, ale myslím, že už to pro účely recenze není třeba, protože je zřejmé to, co napíšu v tom následujícím.

"Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II." je jedna z nejlepších autoživotopisných knih, co jsem četl. A to čtení je tak dobré, neotřelé, dobrodružné a poutavé, že si myslím, že bude bavit i člověka, který vlastně Jana Buriana nezná, nebo zná, ale poslouchá úplně jiný druh muziky. Protože pokud máte rádi život, budete mít rádi i zápisky z deníku potulného písničkáře.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Slash - Orgy of the Damned 7/10
Recenze: Slash skládá na "Orgy of the Damned" radostnou, byť neobjevnou poklonu blues Ačkoliv se kytarista Slash hudebně projevuje převážně v jiných stylech - stačí jedno jméno: Guns N' Roses -, láska k blues k němu patří odjakživa. V devadesátkách sice odehrál pár koncertů se svým žánrovým projektem, k... čtěte zde
Vydáno: 02.06.2024 11:00 v sekci Recenze
Lenny Kravitz - Blue Electric Light 7/10
Recenze: Lenny Kravitz je na albu "Blue Electric Light" stále zamilovaný a předvídatelný Dvanácté album Lennyho Kravitze, nadcházející hvězdy Colours Of Ostrava 2024, vychází šest let po svém předchůdci "Raise Vibration". Jak se dalo čekat, žádné novoty se na něm nekonají. "Blue Electric Light" zní téměř pořád... čtěte zde
Vydáno: 01.06.2024 08:00 v sekci Recenze
Dua Lipa - Radical Optimism 8/10
Recenze: Dua Lipa zní na "Radical Optimism" jinak. Změnila totiž žánr Stala se zpěvačkou, módní ikonou, sběratelkou cen a díky filmům "Barbie" a "Argyle" už i herečkou. Málokdo na své kariéře maká tak usilovně jako Dua Lipa. Nelze ji ignorovat, jejím písním neutečete. Nyní ale vydala desku, která... čtěte zde
Vydáno: 31.05.2024 08:00 v sekci Recenze
Nick Cave & The Bad Seeds - Frogs 8/10
Audio: Nick Cave a jeho žáby. Zpěvák vyslal do světa další singl z nové desky Nick Cave a The Bad Seeds naplánovali na 30. srpna vydání nového studiového alba "Wild God". Po posluchačsky náročnějších kolekcích "Skeleton Tree" a "Ghosteen" či též Caveově spolupráci s Warrenem Ellisem "Carnage", které pracovaly... čtěte zde
Vydáno: 30.05.2024 16:15 v sekci Audio / Video | Audio
Kerry King - From Hell I Rise 7/10
Recenze: Kerry King na solidní desce "From Hell I Rise" ukul jenom další Slayer Napjaté očekávání. Tak nějak lze charakterizovat nálady, které předcházely vydání debutové sólovky kytaristy Slayer Kerryho Kinga, jedné z hvězd Rock for People. Při poslechu alba "From Hell I Rise" se na mysl vkrádá otázka... čtěte zde
Vydáno: 30.05.2024 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 48/2023 - od Petera Gabriela přes Miku po Lucii Vondráčkovou (06.12.2023 21:00)
- Video: Lucie Vondráčková nabízí v novém klipu další "Šanci" (23.05.2023 19:05)
- Naživo: Jan Burian v Arše překvapil (29.03.2023 16:15)
- Nejvíc nej: Opálený zadek, necenzurovaná cenzurovaná bradavka a McSrajdoviny: 10 nejčtenějších článků roku 2022 (01.01.2023 21:10)
- Fotogalerie: Pussy Riot, Lenka Dusilová i David Koller oslavili 17. listopad Koncertem pro budoucnost (18.11.2022 11:54)
- Video: Lucie Vondráčková připomíná dávný singl kapely P.S. "Dotyk lásky" (07.06.2022 11:59)
- Video: Raego v novince "Mám na tebe chuť" sází na Lucku Vondráčkovou. Už zase... (05.06.2022 09:04)
- Recenze: Zpívající kniha Jana Buriana fakt zpívá (08.05.2022 09:00)
- Video: Lucie Vondráčková zpívá v klipu "Tak nebuď prekvapená" slovensky. A nie je to vôbec dobré (21.02.2022 15:26)
- Rozhovory: Lucie Vondráčková - Vždycky jsem byla trochu nezařaditelná (04.01.2022 08:00)

ALBUM TÝDNE 22/2024

Cage The Elephant
Neon Pill

Ke stálicím indierockové scény patří Cage The Elephant už od vydání debutového alba z roku 2008, které proslavila písnička "Ain't No Rest for the Wicked". Formace se nyní vrací po pěti letech od úspěšné desky "Social Cues" se svou už šestou řadovkou "Neon Pill".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 03.06.
Rakim (US) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 04.06.
Sting (UK) (Amfiteátr Lochotín, Praha)
St 05.06.
Charlotte Sands (US) (Kasárna Karlín, Praha)
Čt 06.06.
Nickelback (CAN) (O2 Arena, Praha)
Čt 06.06.
††† (Crosses) (US) (Roxy, Praha)
Pá 07.06.
Alfie Jukes (UK) (Café V Lese, Praha)
So 08.06.
Dropkick Murphys (US) (Velký sál Lucerna, Praha)
Ne 09.06.
Troye Sivan (AUS) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)
Po 10.06.
Machine Head (US) (Forum Karlín, Praha)
St 12.06.
Rock For People (Park 360, Hradec Králové)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Sia Taylor Swift Rush Bono Queen Lady Gaga mp3.com Mirai Dua Lipa Billie Eilish Beyoncé Adele Kabát AC/DC Lucie Vondráčková Liam Gallagher
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe