Miroslav Donutil oslavil v únoru sedmdesátiny. Při té příležitosti se psalo o jeho hereckých výkonech, o jeho vynikajících bavičských schopnostech i o tom, že je výborným moderátorem televizních a rozhlasových pořadů. Trochu na okraji zůstaly zmínky o jeho pěveckém umění. Přitom Donutil má na svém kontě čtyři úspěšná alba. Rádio Impuls se rozhodlo ukázat Miroslava Donutila znovu jako zpěváka, a proto v s ním odvysílá 20. května od 20 hodin neobvyklý Živáááák v cyklu Písničky mého života.
Jako zpěvák se Donutil poprvé objevil na deskách v roce 1996 s albem Písničky z Balady pro banditu. Za pomocí Petra Maláska rekonstruoval písničky, které zpíval v roli Nikoly Šuhaje v legendárním představení Divadla na provázku z roku 1974 a o tři roky později v následujícím stejnojmenném filmu. Skladatel Miloš Štědroň napsal pro představení a film hudbu ve folklórním a přesto až trampském stylu, která se výrazně uchytila v tehdejší veřejnosti. Některé z písní se hrají u táboráků dodnes. Třeba Ani tak nehoří nebo Zabili, zabili.
V roce 1997 mu vyšlo druhé album Písničky, které mám rád. Byla to kolekce většinou romantických písní. Část byla postavena na cover verzích dobře známých zahraničních hitů Cata Stevense, Roda Stewarta, Erika Claptona, Louise Armstronga a dalších, část byla poklonou českým skladatelům, hlavně Jiřímu Šlitrovi a Jiřímu Suchému. Donutil víc než kdo jiný na této desce ukázal, jak je důležité, aby zpěvák měl i herecký talent, s nímž může proniknout hluboko do sdělení textu.
Třetí desku nahrál Donutil v listopadu 1998. Album Ten báječnej mužskej svět se skládá z irských lidových písní, které pro něj do češtiny přetextoval skvělý Petr Rada. Autor textu Modlitby pro Martu napsal pro Donutila dvanáct písní sice původně irských, ale „s českou náladou a povahou“. Skladby Toulat se po hvězdách, U tří starých lip nebo často hraná titulní píseň padly Donutilovi jako ulité a z alba se stal v první polovině následujícího roku bestseller.
Se čtvrtou deskou z roku 1999 se Donutil znovu vrátil k brněnské divadelní scéně. Jak sám během Živááááku pro Rádio Impuls řekl, Písničky z Provázku se prodávaly z jeho desek nejméně, ale ti, kdo se zabývají vlivem Divadla na provázku na českou hudbu, uvítali provedení nejznámějších písní z jeho objevných inscenací jako cenný dokument o tom, jak se v experimentálním divadle prolínala poezie s písněmi a klasická díla s pop kulturou.
„Hudba byla v Provázku dosti důležitá disciplína. Naši režiséři všichni chtěli, abychom hráli na nástroje, abychom zpívali, abychom se uměli v té muzice pohybovat. Ale museli jsme dělat balet, jazzbalet, pantomimu, žonglovat… to všechno k tomu divadlu patřilo a muzika tam hrála prim. V podstatě v každé inscenaci byly fantastický skladby,“ řekl Miroslav Donutil.
Jak už název cyklu Rádia Impuls naznačuje, Donutil si nejvíc skladeb vybral z alba Písničky, které mám rád. A nutno říct, že způsob, jakým zazpíval Pramínek vlasů, neměl chybu. To uznal i Aleš Háma, který si mezi skladbami s Donutilem o muzice povídal. Nenechte si Písničky života Miroslava Donutila ve čtvrtek 20. května na Impulsu ujít.
