Nová deska Olympicu je podle Petra Jandy hudebně i textově tvrdá

Vzpomněl jsem si, jak jsem lezl za holkou přes plot a roztrhl si kaťata. Ideálně se to do písničky hodilo, je to taková legrace,“ komentuje titulní skladbu alba Petr Janda.

V tiskové zprávě se praví, že jste zásadně změnili styl. Je to opravdu přelomové album?

Těžko udělat přelomové album po osmapadesáti letech hraní. Pravda ale je, že se trochu vymyká tomu, co jsme udělali předtím. To byly hodně mainstreamové desky. Na téhle jsme chtěli ukázat, že opravdu umíme hrát. Je tvrdší i textově. Zpívám přímočařejší příběhy, je v nich strach z budoucnosti, emoce, které se nás teď dotýkají. Možná to je svým způsobem přelomová deska, ale já bych ji nazval spíš jinou. Rozhodně to není naše běžná produkce.

6 fotografií

V čem jsou texty jiné?
Jsou to osobní výpovědi. Písnička Pádím je o tom, že se snažím udělat ještě trochu práce, než to už nepůjde. Pak tam je příběh, jak házím do ohně fotky jedné holky, což jsou momenty založené na mých osobních zážitcích. Jsou tam písničky vycházející ze snů, které mám hodně bujaré. O Kaťatech už řeč byla, to je věčné téma kluk a holka. Je to trošku přisprostlé, ale k celkovému náboji desky se to hodí.

Písnička začíná dvojkopákem, ostrým rockovým riffem, což je typické pro celou desku.
A není tam žádný slaďák, I když nějaká písnička začne pomalu, v polovině se zblázní. Třeba skladba Erika má tak strašně zvláštní melodii, trochu až asijskou. I textově je to trochu úlet. Je to vzpomínka našeho textaře, který to zažil. V tom je to album pro mě cenné, že obsahuje příběhy, jež se skutečně staly.

Jakým způsobem se na albu otiskl nový klávesista Pavel Březina?
Vyznamenal se. Chtěl se před námi ukázat, což se mu povedlo. My jsme se zase chtěli blýsknout před ním, takže i ta symbióza dodala šťávu. Pěkně to do sebe všechno zapadlo a dost tomu nahrála i tak trochu nihilistická nálada ve společnosti. Korona nás tu všechny zlobí, potýkáme se s ní, jako důchodci se s ní snažíme nějak vyrovnat. Na druhé straně třeba já jsem měl díky epidemii mnohem víc času na skládání, takže jsem udělat hodně písniček a bylo z čeho vybírat.

Byla na počátku prací na Kaťatech nějaká jednotící linka? Něco, co písničky spojuje?
Převážnou část textů udělal Ondra Fencl. Říkal jsem si, že je hloupé, aby napsal většinu desky, že by v rámci pestrosti bylo fajn, aby se vystřídalo víc textařů. A jeden z nejhezčích textů napsal Lukáš Koranda. Poslal jsem mu pracovní verzi písničky Pálím tvář, na jejíž původní název si teď nevzpomenu. A on mi za dva dny poslal tak nádherný text, že jsem ho požádal ještě o další. Kluk, který od dvou do noci do devíti do rána krmí krávy, napíše něco tak skvělého. Určitě s ním budu počítat i do budoucna. S texty jsem v posledních letech docela bojoval.

Proč?
Přišel jsem o všechny svoje oblíbené textaře a samozřejmě mi nyní chybějí. Takže jsem si hledal novou partu, což chvíli trvá. Ale stabilizovalo se to, a pokud budeme dělat další desku, oslovil bych zase stejné autory, se kterými jsem dělal na Kaťatech, což kromě zmíněných jmen byli ještě Aleš Brichta nebo Michal Malátný.