Kromě hlučných venkovních scén nabídne festival Colours Of Ostrava i místo ke zklidnění, relaxaci a odpočinku - scénu v evangelickém kostele. I když se zde odehraje pouze několik koncertů, o to větší zážitek zprostředkují.

Hned v druhý den festivalu zde vystoupí Djivan Gasparyan, arménský mistr hry na nástroj duduk a zároveň spoluhráč Kronos Quartetu, Briana Ena či Petera Gabriela. Hlasy dalekého Tibetu přinese do Evangelického kostela v neděli zpěvačka Yungchen Lhamo. Melodie a barevnost jejího hlasu přitom vytvářejí zážitek zcela odlišný od monotónního zaříkávání tibetských mnichů. I když Yungchen Lhamo vystupuje bez doprovodu nástrojů, publikum doslova zhypnotizuje jemným expresivním zpěvem i asijsky ladnými a přirozenými pohyby. Ve spektru světových stylů představuje její projev naprostý unikát. Hudbu sfér přinese do duchovního prostředí kostela v sobotu zakladatel alikvotního zpěvu David Hykes se svým sborem The Harmonic Choir. Ve stejný den vystoupí v tomto prostředí varhanový genius Marián Varga spolu s Moyzesovým kvartetem, s nímž minulý rok spolupracoval na svém zatím posledním počinu "Vánočná suita".

Djivan Gasparyan stojí hned vedle Ravi Shankara či Paco de Lucii a podobně jako Nusrat Fateh Ali Khan vychází vstříc západnímu publiku, aniž by se přitom snížil ke kompromisům. Gasparyan je stejně unikátní, jako arménská šalmaj duduk, kterou proslavil po celém světě. Gasparyan ovšem není jen mistrem své domácí tradice, pohybuje se také ve světě evropské klasiky i moderny, přednáší na školách v Jerevanu a v USA, hrál s Kronos Quartetem. Pochází sice z Arménie, ale na Západě získal mnoho vlivných přátel: Brian Eno jej představil rockovému publiku, Martin Scorsese použil jeho hudbu ve filmu "Poslední pokušení Krista" a Peter Gabriel vydává jeho alba na značce Real World. Gasparyan balancuje mezi tesknými melodiemi z Kavkazu a komorní hudbou. Na koncertech si počíná jako hudební vypravěč-kouzelník, který své posluchače zhypnotizuje stejně rychle jako indický pištec tančící kobru.

Yungchen Lhamo se narodila ve Lhase v době čínské kulturní revoluce. Od čtyř let, kdy její rodiče byli odvedeni do pracovního tábora, ji vychovávala babička. Když se roku 1990 rozhodla ze své okupované vlasti odejít, čekala ji šestnáct set kilometrů dlouhá cesta přes Himaláje, označovaná za nejriskantnější únikovou stezku světa: "Celkem nás bylo pět. Prchala jsem se svým pětiletým synem a dalšími Tibeťany, vedli nás dva pastevci. Ti žijí vysoko v horách a převádějí Tibeťany přes hranice do Nepálu. V Himalájích je ale také čínská armáda, lupiči i udavači, kteří Tibeťany chytají a předávají je úřadům. Viděla jsem své přátele umírat, omrzly jim ruce, nohy, totéž se mohlo stát mně. Na cestě jsme byli přes měsíc. Když vás chytí, jdete na osmnáct let do vězení. Ale věděla jsem proč to dělám. Mého dědečka Číňané zavraždili, moje matka strávila ve vězení řadu let. Když teď vzpomínám na přechod Himalájí, vím že ty obtíže nelze vyjádřit slovy. Ale když zpívám, tak to téměř dokážu. Cítím ty hory i všechno další co jsem na cestě zažila."

Jeden z největších hudebníků 20. století, houslista Yehudi Menuhin, o Davidu Hykesovi prohlásil: "Otevřel v hudbě nový rozměr - přinesl nám hudbu sfér." Vzletné vyjádření je ale podepřeno pevnými fakty: Hykes, průkopník alikvotního zpěvu, spojil duchovní nauky Východu s tvůrčími a intelektuálními výboji Západu. Umělecká, spirituální i léčivá rovina jeho hudby působí souběžně v harmonickém celku.

Marián Varga sice navštěvoval již jako šestiletý soukromé hodiny kompozice a později se stal nadějným studentem Bratislavské konzervatoře, po třech letech ji však najednou opouští a za krátko se stává členem Hammelových Prúdů. S nimi natáčí legendární desku "Zvonky, zvoňte". Stejně náhle jako opustil studia, opouští i populární skupinu a zakládá vůbec první art-rockovou skupinu v Československu Collegium Musicum. S ní znovu interpretuje klasické skladby Stravinského či Haydna, ale skládá i vlastní skladby. Po zániku formace na konci sedmdesátých let se vydává na sólovou dráhu s odvážným projektem absolutní improvizace - tedy komponování v reálném čase. Současně stále spolupracoval s Pavlem Hammelem, s nímž vydal pět alb a složil rockový muzikál.

Šestý ročník festivalu Colours of Ostrava, který se v severomoravské metropoli uskuteční od 12. do 15. července, letos láká fanoušky na nejpestřejší program ve své historii. Hlavními taháky programu jsou Gipsy Kings, kapela žhavých romských rytmů, charismatická rocková zpěvačka Marianne Faithfull, spolupracovnice Nicka Cavea, Micka Jaggera či Toma Waitse, Goran Bregović, král balkánské dechovky, Mando Diao, švédská hvězda kytarové hudby, elektroničtí mágové Coldcut, Richard Bona z Kamerunu či křehké dívčí duo CocoRosie. Z domácích hvězd na Colours zavítají například Kryštof, Gipsy.cz, Tatabojs, Marie Rottrová, Dan Bárta či Divokej Bill. Celkem se během čtyř dnů představí více než 100 kapel a DJs všech žánrů - od world music, přes rockovou hudbu až po alternativu.

Kromě hudby láká festival také svojí pohodovou letní atmosférou. Sice se koná blízko centra Ostravy, ale v části, kde jsou parky, stromy, zeleň a v okolí Slezskoostravského hradu, takže je dost místa pro tanec pod hvězdami i lenošení na trávníku. Pro rodiče s dětmi bude opět připraven dětský koutek s lanovým centrem, hlídáním a programem. Součástí programu jsou navíc workshopy, kinokavárna, sportovní hry či divadelní program. Pro přespolní bude připraveno stanové městečko, se vstupenkou budou mít návštěvníci ostravskou MHD a vstup do vybraných ostravských objektů zdarma. České dráhy připravily pro návštěvníky až 50% slevu na zpáteční jízdné.

Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketpro.