shop.musicserver.cz
Makrorecenze "The End Of War" Republic Of Two

Makrorecenze "The End Of War" Republic Of Two

Vydáno: 09.12.2011 07:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Je to jen něco málo přes rok, co vyšel debut "Raising The Flag" tuzemské indie folkové dvojice Republic Of Two. Pánové Burian a Růžička tehdy příjemně překvapili i naši redakci, však si "nalistujte" makrorecenzi. Když počátkem listopadu vyšla dvojka "The End Of War", bylo jasné, že makro ji nemine.

Republic Of Two - End Of War
© facebook interpreta
Simon & Garfunkel nebo Kings Of Convenience. Jména, která ve spojení s Republic Of Two slýcháme / vídáme / čítáváme asi nejčastěji. Jiří Burian a Mikoláš Růžička, kteří za tímto projektem stojí, se přesto odlišují. Myslí si to alespoň Pavel Parikrupa. "První deskou vztyčili vlajku na svém soukromém ostrově klidu a míru a teď, dvojkou 'The End Of War', se jali znovu pomocí hudby šířit pokoj a porozumění dále," napsal v recenzi, ve které výsledek snažení této dvojice pochválil osmičkou. Osmička byla ostatně nejčastější hodnocení i v makrorecenzi na debut, pročež nás logicky zajímalo, jak si povede jeho nástupce. Devět, osm, sedm, šest, pět... Za slušných sedm.


Dan Hájek - Válka s polštáři (9/10)
Vztah ke kapele: Minule to bylo seznámení, teď nedám z uší, včetně remixové "United Flags".

Na zmíněných remixových "Vlajkách" je vidět, jak se dá pohrát s melodikou, kterou Republic Of Two umějí podsunout. Všechno to pak dostává jinou atmosféru a ta se probudila i na "The End Of War". Jestliže "Raising The Flag" byla testem, jak si dva rozdílné světy dvojice Burian/Růžička sednou dohromady, tak novinka už je pevně usazená v základech. "Springtime Sentiment" dokonale zapadla do tohoto divně inverzního světa a ukázala, že i tyto bídné dny mohou být citelně jiné a pestré (s jarní nadějí), nejen šedivě bílé. A to je přesně ta jiskra, ti dva nesázejí na nic hudebně komplikovaného a překombinovaného, zvuk kytar, smyčců může být přece tolik malebný. Nejhlučnější "The End Of War" je ideální právě na konci, rozežene snivá mračna a ono procitnutí vůbec nebolí, neb připomene zásah polštáře z bitvy v peřinách. A taky vám "Down The Hill" připomíná raně neučesané The Cure? Nezdar druhé desky? V žádném případě. Republic Of Two zabodovali, přidali další alternativy a silnější momenty. Občas to chce více riskovat a z nedůvěry se vyklube něco, co jen tak nepustíte z dohledu.

Honza Průša - Burian a Růžička jako Simon a Garfunkel (8/10)
Vztah ke kapele: Jsem rád, že v česku máme takovou kapelu.

Nemám rád patos, nemám rád velká povrchní slova, hudební Hollywood. Jenže kapele Republic Of Two všechno tohle žeru, užívám si to a možná až nepochopitelně si vychutnávám tu posvátnou náladu, kterou přesně a geniálně popsala Tereza Vavroušková v poslední větě v makru na debut kapely. Podobnou, jako když si po letech poslechnete stejně posvátné věci Simona a Garfunkela. Burian byl vždycky výborný skladatel a pořád měl touhu mít velkou, slavnou, hlučnou, dravou a energickou kapelu, ale za těch hodně let, co jeho Southpaw existovali, se s nimi nedokázal dostat tam, kam za rok s Republic Of Two. S těmi má možnost občas zavzpomínat na věc, co před lety hrál (méně úspěšněji) právě se Southpaw, a zároveň zkouší tu něžnou posvátnost Republiky posouvat o kus dál. Na "The End Of War" slyšíme sem tam jemné bicí, ale možná za pět deset let dospějí ROT zpět do energické indie kapely. Posluchačům je potřeba jít naproti a já jsem rád, že pánové konečně našli cestu, jak na to. Ale proč se to nepovedlo už Southpaw, stejně neumím pochopit.

Tereza Vavroušková - Kdybyste odebrali špetku pozérství, zbylo by z kapely něco? (7/10)
Vztah ke kapele: Čekám, až ve vší vážnosti odehrají koncert s klaunským nosem.

Republic Of Two
© facebook interpreta
Když jsem v makrorecenzi na "Raising The Flag" psala, že "po koncertě spolu kluci určitě zpomaleně odcházejí dlouhou ulicí za obzor v západu slunce a obláčcích modrého dýmu", nevěděla jsem, že to Jirka s Mikolášem vezmou doslova. Své zážitky z tohoto momentu vylíčili slovy: "It's a cloudy night, my breath is freezing, you hold me tight..." ve skladbě "Sun". Jinak nás kluci opět zahrnují skočnými melodiemi a nebývalou koncentrací optimistických výrazů (loneliness, sad, die, doom, weep, tragedy, my life's an accident atd.)... Ale teď vážně aneb tak, jak to kluci mají rádi. Pokud jedete v 6 ráno do práce na dálnici autem v mlze, tmě, začínající námraze a máte pocit, že život je na hovno, tahle deska vám náladu perfektně dobarví. Tu programovanou melancholii, zadumanost a vážnost Republic Of Two na téhle desce věřím o trochu víc než minule, zejména kvůli propracovanějším melodiím, pro jistotu se však zajdu podívat na koncert, jestli se kluci tajně neuchichtnou zády k pódiu.

David Věžník - Moje milá lásko, na na na na ná na... (6/10)
Vztah ke kapele: Miluju Kings Of Convenience. Jen si nejsem jistý, jestli někdy můžu milovat Kings Of Convenience 2.

Žádné: "Na české poměry krásná deska"! Ale, a Jiří Burian promine, ani: "album srovnatelné se světovou scénou, kterou poslouchám". "The End Of War" totiž nahrávkám s Republic Of Two toliko srovnávanými Kings Of Convenience sahá asi tak po pytlík. Zní totiž moc tvrdě. Tam, kde Øye a Bøe jemně hladí struny svých španělek a něžně pološeptají - polozpívají, tam do toho Burian a Růžička (a další) jakoby necitlivě mlátí. Přesně takhle často vnímám nahrávky absolventů konzervatoře. Virtuózové bez citu pro atmosféru. Podobně tvrdě zní Burianův hlas. Jak by se sem hodilo jeho šeptání, kterým prošpikovával asi 99 % písní Southpaw! Ve "Springtime Sentiment" je to zkrátka moc hrubé. Ty smyčce, ten klavír v "Directions"... moc... konzervatoristické(?). A ty falzety...! A do toho středoškolské melodie typu "Fortune" ("Moje milá lásko, na na na na ná na," vzpomínáte na ten film?). Kýžený efekt citlivé melancholie cítím jen v jednotlivých kusech - "Ravens", výborná "Sun", částečně závěrečná trojice -, v celé desce žel nikoliv.

Petr Balada - Strike A Pose (5/10)
Vztah k interpretovi: ... mám strach, aby si neublížili...

Tahle deska je soundtrack pro rozervané romantiky, kteří cestou domů z posledního dílu "Svítání" přemýšlejí, jestli se dát k vlkodlakům, nebo upírům. Smysl života ztratili se závěrečnými titulky. Vítr jim suší slzy a promlouvá k nim řečí přírody připomínající tu pískání, tu zvuk zvonů. Jejich stíny se chovají podivněji než obvykle. Například zmizí, když ubude světlo. Když ho zastíní hejno havranů. Černých havranů. Nezáleží na ročním období, protože pochybnosti o vlastní existenci se neřídí podle kalendáře, ale podle bezčasí. Naštěstí jsou na to dva, i když stojí každý sám uprostřed zalidněného pole nebo vylidněné silnice. Případně naopak. Společně jsou unaveni z her lidí okolo. Z toho, jak je neustále nutí, aby přecházeli na zelenou nebo odpovídali na otázky. K čemu vůbec tolik otázek? Copak nestačí, že život je už tak dost krutý? Například k upírům. Ale najdou se i tací, co mají pochopení. Co se, za zvuku melancholické táborové kytary, projevují teskným dvojhlasem a stávají se trubadúry emocionálně poraněné generace. Bez boje vyhrávají válku o slzavé údolí. A dobře jim tak.


Album: Republic Of Two - The End Of War
Průměrné hodnocení: 7/10
Celkový čas: 40:32
Skladby: Sun, Springtime Sentiment, Directions, Fortune, Ravens, Aquarium, Down the Hill, Shadows, Questions, Dancers With No Rhythm, The End Of War

  • Dotaz (MHOE, 09.12.2011 16:48) Reagovat

    Po přečtení přibližně 50-ti různých recenzí či makrorecenzí během posledních dejme tomu 2 let pořád nemohu dojít na to, proč vlastně články, ve kterých na musicserveru hodnotíte hudbu, nazýváte "recenzemi".

    Recenze je sice slohový útvar spíše volnějšího rázu, to ale neznamená, že jej můžete zaměňovat s "pohledem" či "komentářem". A to tady konstantně činíte...

    Nerozumím tomu, co je těžkého pochopit na faktu, že pokud recenzuji hudební CD, tak bych měl psát o kompozici, kvalitě zvuku, instrumentální dovednosti hudebníků a náladě jednotlivých skladeb i celkové stopáže dohromady, a samozřejmě přidat špetku osobního pohledu na věc, abych prezentoval názor a ne jen strohý výčet faktů, čímž z recenze udělám něco unikátního.

    Zdejší "recenze" jsou však jen o tom osobním pocitu a jako zcela nezaujatý čtenář vám mohu říci, že si z vašich recenzí neodnáším absolutně nic, co by mi mohlo jakkoliv ozřejmit, s jakou hudbou mám co dočinění... DOKONCE ANI NEINFORMUJETE O HUDEBNÍM ŽÁNRU (maximálně někde v textu, pro orientaci naprosto nedostačující), což je velmi podivuhodné.

    Pro inspiraci si najeďte na METALSTORM.NET - takhle se má dělat hudební web podle mého mínění...

    • Re: Dotaz (jan, 12.12.2011 08:44) Reagovat

      Za mě velké zaplatpanbu, ze uz takove "recenze" jake doporucujete, pomalu mizi. Ale to, že asi z tak 80% lidí, píšících na musicserver nikdy hudební publicisti nebudou, je myslím jasné i bez toho.

    • Re: Dotaz (liarr, 12.12.2011 09:18) Reagovat

      hned jak sem si přečet, že si chceš počíst o tom, jak je jakej hudebník zručnej, napadli mě ty vymletý máničky, co si honí u kytarových solíček péra a ty sem pak dáš odkaz na metalstorm.net, hahahaha

  • end of war (nordic, 12.12.2011 16:11) Reagovat

    pro me je toto album mnojhem silnejsi nez prvni album. jsou tam podstatne lepsi melodie...snad krom dvou tracku, je to album cele vyborne. pro me osobne kings of ...nesahaji rot ani po kotniky, jen prisli s touhle muzikou jako prvni. pro me 10/10

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Dogstar s debutovým albem "Our Little Visionary" před téměř třiceti lety předběhli dobu
Zaprášenosti: Dogstar s debutovým albem "Our Little Visionary" před téměř třiceti lety předběhli dobu Američtí alternativní rockeři Dogstar se dali dohromady už v roce 1991, o jedenáct let později se rozpadli, ale relativně nedávno ohlásili návrat. A v pátek 14. června zahrají Keanu Reeves, Robert Mailhouse a Bret Domrose na festivalu... čtěte zde
Vydáno: 12.06.2024 15:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti
Nové desky 23/2024 - od Bon Jovi přes Charli XCX po Auroru
Nové desky 23/2024 - od Bon Jovi přes Charli XCX po Auroru Bon Jovi v obležení žen a dívek, tedy normální stav. Jedná se ovšem o hudební novinky, kde jsou jimi Aurora, Charli XCX, Meghan Trainor, Carly Pearce nebo třeba debutující Tems. Vyvažuje to ale trochu Seasick Steve, čeští Priessnitz,... čtěte zde
Vydáno: 12.06.2024 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
Machine Head, Forum Karlín, Praha, 10.6.2024
Naživo: Machine Head se vrátili ve velkém stylu, se spoustou ohňů a emocí Robb Flynn opět dokázal, že Machine Head nikdo nezničí, ani oni sami. Po těžkých obdobích se vrátili s novou energií a v pražském Foru Karlín předvedli strhující koncert. Propracovaná světelná a ohňová show, skvělý zvuk a... čtěte zde
Vydáno: 11.06.2024 14:30 v sekci Naživo
RAYE - Genesis. 10/10
Video: Ze sedmiminutového opusu "Genesis." od RAYE se tají dech RAYE si svou tvůrčí svobodu očividně užívá na maximum. Své debutové album "My 21st Century Blues", které loni vydala pod nezávislým labelem Human Re Sources, minulé září předvedla s doprovodem orchestru a gospelového sboru... čtěte zde
Vydáno: 11.06.2024 09:15 v sekci Audio / Video | Video
Troye Sivan, Sportovní hala Fortuna, Praha, 9.6.2024
Naživo: Troye Sivan do Prahy dovezl spíš párty než koncert Na českou koncertní premiéru Troye Sivana se těšila i početná skupina redaktorů musicserveru. Jak totiž pravidelní čtenáři vědí, tento Australan učaroval dobré půlce naší redakce už svými prvními singly, a vydobyl si tak mezi... čtěte zde
Vydáno: 10.06.2024 10:00 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2016 podle musicserveru (10-6) (30.01.2017 08:21)
- Naživo: Zpět a vpřed, mód, který naživo Republic Of Two sluší (05.11.2016 09:57)
- Video: Republic Of Two sázejí v "My Serenade" na osobitost noci (02.11.2016 11:34)
- Jediný podzimní koncert Republic Of Two proběhne v pražské Roxy (18.10.2016 13:18)
- Recenze: Republic Of Two kráčejí směle zpět vpřed (08.09.2016 15:30)
- Fotogalerie: Republic Of Two přilákali spoustu fanoušků (29.07.2016 10:58)
- Republic Of Two pokřtí čtvrté album na břehu Vltavy s Lake Malawi a teepee (27.07.2016 08:14)
- Ve čtvrtek v Café V lese: Indie, snění, Tichonov, teepee, Republic Of Two a DJ Vegy (07.04.2016 08:13)
- Naživo: Ewě Farné to na Mezi plotech moc nezpívalo, Tomáš Klus symbolicky zapauzoval (29.09.2015 16:18)
- Koncertní fotky z musicserveru jsou k vidění v kavárně v Thomayerově nemocnici (07.10.2014 14:18)

ALBUM TÝDNE 24/2024

Twenty One Pilots
Clancy

Twenty One Pilots neboli Tyler Joseph a Josh Dun z města Columbus v Ohiu na své sedmé studiovce "Clancy" rozvíjejí mysteriózní příběh návratu jistého Clancyho do postapokalyptického města zvaného Dema ve světě Trench. Pokud vám tato slova nedávají smysl, vůbec to nevadí.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 13.06.
Rock For People (Park 360, Hradec Králové)
Pá 14.06.
Rock For People (Park 360, Hradec Králové)
So 15.06.
Rock For People (Park 360, Hradec Králové)
Po 17.06.
Alice Cooper (US) (enteria Arena, Pardubice)
Po 17.06.
Ty Segall (US) (Roxy, Praha)
Čt 20.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
Pá 21.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
So 22.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
Út 25.06.
The Gaslight Anthem (US) (SaSaZu, Praha)
St 03.07.
Rod Stewart (UK) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Justin Bieber Prince Vladimír Mišík Sia Rush Bono mp3.com Taylor Swift Mirai Kabát Billie Eilish Lady Gaga Lucie Vondráčková Queen Dua Lipa Beyoncé Adele AC/DC Liam Gallagher
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe