Štěstí a láska bez pokory,
štěstí, tak jak to v pohádkách bývá.
Pomsta vedená pod prapory,
pomsta, Lukrecia Borgia se dívá.
Zloba a tvoři bez svědomí,
zloba, přes okraj přelévá číše.
Touha a život v bezvědomí,
touha, o které kde kdo píše.
Štěstí a láska bez caviků,
štěstí, o kterém kdokoli zpívá.
Pomsta posledních okamžiků,
pomsta, bohužel tak to bývá.
Zloba, už není to, co kdysi,
Zloba, už umí ohnout záda.
Touha a naše kompromisy,
touha, jen vědět, jak to má ráda.
|
